Obsluhou hodinek je myšleno umět hodinky nařídit, nastavit, ovládat jejich doplňkové funkce. Ovládat jejich funkce znamená správně používat např. chronograf (stopky), heliový ventil atd., nastavit znamená seřídit si čas, datum, den v týdnu, měsíční fáze atd.
Nastavování nebo jinak řečeno nařizování času a základních funkcí hodinek se ve většině případů dělá korunkou. Korunka je ozubené kolečko vystupující z pouzdra nejčastěji u číslice 3, tedy na pravé straně pouzdra. Tato korunka má ve většině případech tři polohy - základní u pouzdra je určená u automatických hodinek k natahování pera strojku (u quartzových je tato poloha volná), první vysunutí korunky do první polohy je rychloposuv datumu (u hodinek s dvojdatumem, čili datum + den v týdnu se v této druhé poloze nastavuje jak datum, tak i den v týdnu - povětšinou směr otáčení korunky dopředu je datum a směr otáčení korunky zpět je den v týdnu), v druhé poloze korunky se zastavuje vteřinová ručička a následným otáčením korunky se nastavuvjí ručičky času. Rychloposuv v druhé poloze korunky je pro snadný přesun správného datumu, jelikož datumový věnec je osazen 31 políčky a mechanismus nepozná (s vyjímkou systému perpetual calendar), zda-li je dlouhý či krátký měsíc. Proto, má-li měsíc méně jak 31 dní, tak aby se nemuselo (jako u prvních hodinek s datumem) s ručičkama točit dokola až na správný datum, během pár vteřin se druhou polohou korunky nastaví krásně přesný datum.
U quartzových hodinek je systém stejný s tím rozdílem, že v první poloze 1. je korunka volně otočná bez funkce nařizování či nátahu. Tuto základní pozici korunky je nutné při nošení hodinek mít stebilně, pouze při nařizování se korunkou pohybuje. Nutnost této polohy při denním nošení je nutné dodržovat převážně kvůli vodotěsnosti a prachotěsnosti, kdy korunka v základní pozici uzavírá společně s těsněním korunky a krčku pouzdra tuto část pouzdra.
U vodotěsných hodinek bývá mnohdy šroubovací korunka, kdy otáčením korunky směrem k sobě pro nastavování hodinek korunku vyšroubováváme tak, že otáčením cca. třech plných závitů korunky nám korunka "skočí" do první polohy, čili pozice u quartzových hodinek "prokluz", u automatických pozice ručního nátahu (na obrázku pozice 0 je korunka zašroubovaná a vyšroubováním dostáváme korunku do pozice č.1). Dále se povytažením korunky do pozice č. 2 seřizuje datum a posledním povytažením korunky do pozice č. 3 seřizujeme ručičky hodinek. Po seřízení času se musí korunka zatlačit směrem k pouzdru a chytit ...
(číst více)Nejčastější uložení otáčivých dílu v hodinkách je v kamenech, jinak řečeno v rubínech. Je zde dosaženo minimálního tření ještě zmenšeného mazáním ložisek speciálními hodinářskými oleji - jak si lze povšimnout na obrázku, ložiska mají olejovou misku určenou pro zásobu oleje a tímto docílení kvalitního mazání strojku minimálně na několik let. Kamen je materiálem nejčastěji syntetický rubín, který vyniká svojí velkou tvrdostí a čepy hřídelí jsou převážně ocelové. Toto uložení skýtá tu výhodu, že ani jednostranným tlakem soukolí a tedy i jednostranně tlačící čepy do ložisek nezapříčiní vychození ložiska do oválu. Pokud by se z kruhového ložiska udělal ovál, změnila by se mezizubní vzdálenost záběrů kol vyosením se hřídelí kol a vznikalo by nepřiměřené tření nevýhodné pro přenos energie v soukolí. Kamenové ložesko je nevychoditelné díky své tvrdosti.
Obecně lze říci, že čím více má strojek kamenů, tím je kvalitnější. Téměř vždy je počet kamenů uváděn na číselníku hodinek, což potvrzuje důležitost této informace pro budoucího majitele hodinek. Díly, které totiž nejsou uloženy v kamenech, čeká při denním nošení hodinek do budoucna výměna, čímž naroste cena opravy hodinek. Tyto díly nemusí být nijak drahé, nicméně komfort celkových oprav spočívající v "pouhém" vyčištění a namazání ložisek a třecích míst strojku zde chybí. Upřeme-li se na automatické hodinky, mívají nejčastěji od 23 do 42 kamenů. Jak lze posoudit, je to veliký rozdíl a zcela jistě se tento rozdíl odráží i do ceny hodinek. Zkráceně řečeno - čím více kamenů ve stroji, tím větší komfort.
Snížení tření kameny a neopotřebování se součástek však nepatří pouze k otáčivým ložiskám, ale i k jiným třecím plochám, kterých je v hodinkových strojcích mnoho. Ze syntetického rubínu je vyroben např. popudný kámen setrvačky nebo palety kotvy. Setrvačka má navíc ještě kromě základního ložiska s olejovou miskou ještě krycí plátek pro snížení tření výkyvů setrvačky, které jsou též vyrobeny ze syntetického rubínu...
(číst více)